Veneto, 1. díl

V severovýchodní Itálii, přímo na Jadranském pobřeží, se rozprostírá region Veneto (Benátsko), který hraničí na východě s regionem Friuli Venezia, na severozápadě s oblastí Trentino-Alto Adige, na západě s Lombardií a na jihu s oblastí Emilia Romagna. Severní výběžek má hranice s Rakouskem.

Region Veneto je rozdělen do sedmi provincií: Belluno, Padova, Treviso, Rovigo, Vicenza, Verona a Benátky. Zahrnuje celkovou plochu 18 264 km2 a žije zde asi 4,72 milionů obyvatel. Hlavním městem oblasti je jedno z nejznámějších měst na světě - proslulé město milenců, papežů, gondoliérů a kanálů - Benátky. Vedle italštiny se ve Venetu mluví ještě dvěma dalšími jazyky: benátsky a ladinsky (řeč z rodiny románských jazyků).

Benátsko je ovšem, a to nejen díky své poloze, dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí Itálie. A to nejen Italy, kteří prchají každé léto na chladnější sever. Pro turisty ze severněji položených zemí (Česká republika, Německo, Rakousko a další okolní země) je také vítaným průjezdním místem při cestách dále na jih. Díky poloze, odlišným geografickým vlastnostem a příjemnému prostředí, láká region svou pestrostí i ke krátké dovolené.

Po dlouhou dobu byla velká část území současného regionu v područí tehdejší Benátské republiky. Mír podle smlouvy "Campa Formio", ve které rakouský císař v roce 1797 uznal nezávislost předalpské republiky, která ale paradoxně vedla k tomu, že město Benátky i včetně přilehlých oblastí, bylo později začleněno do Rakouské monarchie. Zahrnovalo nejen samotné území, ale také benátské loďstvo, které bylo v následujících desetiletích přímo srdcem celého rakouského námořnictva.

Tak připadl region na téměř jedno století k Rakousku a teprve v roce 1867 byl navrácen ke království Itálie. Dokonce i dnes si Benátčané hrdě vzpomenou na svá léta nezávislosti, což je taktéž jedním z důvodů, proč se tady tolik daří různým politickým separatistickým tendencím o naprostou autonomii, která je tu podstatně výraznější než v jiných regionech Itálie.