Na ostrově Malta můžete navštívit chrámy, které byly postaveny v době 3 600 let před Kristem a jsou tedy starší než egyptské pyramidy.
Prehistorické chrámy na Maltě i na ostrově Gozo jsou impozantní pro mnoho turistů nejen z Evropy, které překvapí svým tvarem a velikostí.
Asi kolem roku 3600 př.n.l. byl postaven první chrám. Tento čas je nazýván ggantijské období podle nejstaršího chrámu Ggantija (Věž obrů) na ostrůvku Gozo. Asi o 400 let později přichází období "saflieni", které zahrnuje například vybudování podzemního komplexu Hypogeum Ħal Saflieni a chrámového komplexu Hagar Qim.
Asi od roku 2800 př.n.l. přichází období "tarxien", jehož základem je stejnojmenný chrám. Jeho znakem je komplikovaná reliéfní výzdoba se zvířecími motivy a symboly plodnosti.
Významnými nálezy jsou také sochy, jako je třeba tzv. "Venuše z Malty", která byla nalezena v Hagar Qimu, "Spící panna" z Hypogea nebo monumentální, téměř tři metry vysoká socha kněžky v Tarxienu.
O důvodech konce megalitické kultury, asi kolem roku 2 500 př.n.l., se může jen spekulovat. Archeologové se domnívají, že lidé megalitické kultury byli matriarchálně organizováni a klaněli se bohyni matce.
Chrámový komplex se obvykle skládá z více chrámů, které byly postavené na podobných principech. Charakterizují je silné vnější zdi kolem areálu a interiéry s mírně zakřivenou fasádou.
Starší chrámy mají všechny plány ve tvaru jetelového listu, přičemž byly jednotlivé komory spojeny s chodníkem. V chrámech jsou vždy vytesané oltáře do kamene.
V některých chrámech byly identifikováni tzv. věštci pokoje. Interiér byl připojen přes díru ve zdi s vnějším světem. Věřící věřili, že tato stavba byla známa pouze pro kněží, kteří se sešli přes otvor v místnosti, aby mluvili k Božím postavám.
Hypogeum Ħal Saflieni
V rámci slavnostního představení v roce 2000 bylo znovu otevřeno, a to za přítomnosti maltského ministra školství a kultury, Hypogeum. Je to jediný plně zachovalý neolitický chrámový komplex v Evropě a jedna z nejúchvatnějších staveb na celém ostrově.
Bludiště jeskyní bylo objeveno náhodou v roce 1902 při stavbě nového městského domu a nejprve bylo zatajováno. V roce 1905 ale začal místní obyvatel, sir Zammit, s vědeckým výzkumem 5000 let starého podzemního labyrintu, který má tři patra hluboko zakopaná do skály.
Vybavení a nálezy, včetně slavné sochy "Spící dáma", která je nyní opět obdivována v archeologickém muzeu, dříve sloužily jako kultovní místo z mladší doby kamenné, místo pro uctívání bohů a později jako pohřebiště. Prostupující vody a klimatické změny v jeskyni vedly k tomu, že prostor musel být v roce 1992 uzavřen pro návštěvníky.
Po svém znovuotevření roku 2000 se stal jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů na ostrově Malta opět přístupným. Vstup do podzemních prostor je dnes zpoplatněný, vstupenky si můžete zakoupit výhradně v prostoru nad podzemními prostory.
Z důvodu, aby nebyly ohroženy nástěnné malby, je povoleno maximálně deset návštěvníků při jedné prohlídce. Aby se předešlo dlouhým čekacím dobám, je ke každé vstupence připojen čas prohlídky.
